"Jsme si vědomi toho, že hranice Maďarska a hranice maďarského národa nejsou totožné, " řekl v roce 1998 tehdejší předseda FIDESZu a dnešní maďarský premiér Viktor Orbán po vítězství ve volbách. Od té doby oficiálně platí, že zahraniční politika kabinetu musí prosazovat jak zájmy Maďarska, tak Maďarů, kteří žijí za hranicemi země. Jak je těžké skloubit tento princip v praxi, ilustruje vládní návrh zákona o statutu zahraničních Maďarů, který budapešťský parlament v těchto dnech projednává.
Zlatý průkaz
Mimo území maďarského státu žije okolo pěti milionů Maďarů, nejvíce v Rumunsku (asi 1, 7 milionu) a na Slovensku (šest set tisíc). Tito Maďaři cítí jako křivdu, že se v Maďarsku ocitají ve stejné právní pozici jako jakýkoli jiný cizinec či turista. Navíc se mezi nimi rozšířil strach z schengenského režimu po vstupu Maďarska do Evropské unie, který Maďarům z obou stran hranice dodatečně zkomplikuje styk. Orbánova vláda proto přišla s návrhem právní úpravy, která by tyto problémy vyřešila. Podle projednávané verze by se zákon vztahoval pouze na Maďary ze sousedních zemí, kteří by od úřadů mateřského státu obdrželi průkaz dokládající jejich národní příslušnost. S tímto „průkazem Maďara“ by mohli využívat stejných slev v maďarských prostředcích hromadné dopravy jako běžní občané. Automaticky by v Maďarsku získali až tříměsíční pracovní povolení, dostali by slevu při návštěvě kulturních institucí a rodiče dětí, které chodí v sousední zemi do maďarské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
