Zvláštní sněmovní komise vyšetřující pád Investiční a Poštovní banky skončila svou práci. Její členové se rozdělili do pěti dvojic a minulý týden každá z nich odevzdala jednu kapitolu závěrečné zprávy. Do 15. května se dohodnou na definitivní podobě, kterou pak předseda Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) v červnu přečte sněmovně. Komise vyslechla 27 svědků a celý spis má 8000 stran. Výsledky jsou ovšem hubené. Komise neprokázala podezření, že politici banku zvýhodňovali, případně kryli její pochybné obchody. Poslanci nezkoumali žádné transakce IPB. A nepodařilo se jim ani zjistit, proč se stát nechal v bance připravit o většinový podíl.
Bez důkazů
První kapitola zprávy se věnuje prosinci 1993, kdy se Fond národního majetku rozhodl neúčastnit zvýšení základního jmění Investiční banky. Podíl státu se tím snížil z 47 na 36 % akcií a už nikdy se nad tuto hranici nedostal. Čtrnáct dní poté se ústav spojil s Poštovní bankou, získal přístup k přepážkám pošty a zahájil velkou expanzi. „Pokud by FNM nerezignoval na účast při zmíněném zvyšování základního jmění, získal by tímto krokem majoritu,“ píše komise v únorové předběžné zprávě pro parlament. Upozorňuje také, že „všech dalších zvyšování se FNM účastnil“. K udržení většinového podílu přitom stačila relativně nízká suma 200 milionů korun. To vše jsou známé věci. Dosud však nebylo jasné, zda ztráta státního vlivu byla způsobena nedbalostí, nebo záměrně. "Podle mě to nemohla být náhoda. Ale nikdy to nedokážeme…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
