Bavorský Weiden ležící třicet kilometrů za Rozvadovem je pro čekatele na vstup do Evropské unie důležitým městem. Právě tady německý kancléř Gerhard Schröder na konci minulého roku oznámil, že se Němci bojí laviny levných pracovníků z Východu. A že jim kvůli tomu chce až na sedm let upřít svobodu, na níž je Evropská unie do značné míry postavena - volný pohyb za prací. Ke Schröderovi se přidalo Rakousko a později také Evropská komise, takže celá věc vypadá jako fakt, s nímž se musíme nějak vypořádat. Je takový vývoj překvapivý a pro uchazeče o členství v EU tvrdý? Detailnější pohled na problém ukazuje, že nikoli.
Račte si vybrat
Právo občana členského státu stěhovat se po Evropě za výdělkem si Unie vepsala do svých smluv už v roce 1957. Oficiálně bylo ale zavedeno až o jedenáct let později, když padly všechny byrokratické bariéry a členské země si ponechaly pouze jediná zadní vrátka: mohly dočasně zrušit zaměstnávání „přespolních“ určité profese anebo v určitém regionu, kdyby zájem o práci prudce vzrostl a hrozilo, že zdejší lidé skončí na dlažbě. Ochranné klauzule platily na papíře až do roku 1992, v praxi jich však žádný stát nikdy nevyužil. Hraniční kontroly, jazyková bariéra a stírání rozdílů v životní úrovni uvnitř EU totiž nemotivovaly Západoevropany k rozsáhlejšímu stěhování za prací. Počínaje rokem 1993 se může každý občan členského státu sebrat a s pasem anebo jiným dokladem v ruce se přihlásit do konkurzu libovolné firmy v jakékoli…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
