Vesmírná odyssea 2001 začala v sobotu 7. dubna. Je však nesrovnatelně skromnější než slavný filmový příběh vizionáře Arthura C. Clarka. Toto čestné označení dostala zatím poslední americká kosmická sonda vyslaná k Marsu. Pokud půjde vše hladce, stane se Mars Odyssey 24. října novou umělou družicí rudé planety a v následujících letech o ní lidem poskytne řadu cenných informací. Usnadnit by měla i odpověď na otázku, kdy se na místa, která bude zkoumat, podívá vlastníma očima také člověk.
Vychladlá planeta
Důvodů, proč se vědci o vesmírného souseda tak intenzivně zajímají, je víc. Především však proto, že navzdory polovičnímu průměru se Mars ze všech planet nejvíce podobá Zemi: tamní den – říká se mu sol - trvá jen o něco déle než ten pozemský a pravidelně se tam střídají také roční období (momentálně je na severní polokouli pozdní léto a 17. června tam začne podzim). Obě planety navíc vznikly souběžně a první dvě miliardy let se společně vyvíjely. Atmosféra Marsu v té době zřejmě odpovídala složením i hustotou zemské a rovněž teplota byla u sousedů jen o málo nižší než u nás. Teprve před necelými třemi miliardami let se přírodní podmínky začaly odlišovat. Svou roli přitom s největší pravděpodobností sehrál právě malý průměr Marsu. Jeho vulkanické aktivitě došly síly, atmosféra přestala být doplňována a začala se vytrácet do kosmického prostoru. Planeta ochladla. Voda, kdysi tekoucí po povrchu, se zčásti odpařila, zčásti uložila v podobě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
