Dramatická kolize amerického špionážního letounu s čínskou stíhačkou v Jihočínském moři před týdnem názorně doložila, v jak rozdílných světech žijí 30 let po podpisu prvního Šanghajského komuniké obě (super)velmoci. Včerejší „strategičtí partneři“ mají dnes zcela protichůdný strategický cíl: jeden usiluje o udržení statu quo, druhý o jeho důkladnou revizi. Letecká srážka samotná byla zjevně nehoda, ale incident lze sotva pokládat za náhodný. „Rutinní“ americké průzkumné lety podél čínského pobřeží narážejí v posledních měsících na stále agresivnější manévry čínských stíhaček, snažících se vytlačit je dále od citlivých vojenských zón. Během tchajwanské raketové krize v roce 1996 se ukázalo, jak relativně bezmocné jsou čínské námořní síly vůči americkým letadlovým lodím, vyslaným tehdy do oblasti jako bezprecedentní demonstrace síly. Čína poté začala budovat své loďstvo, jednak nákupem křižníků z arzenálu někdejší sovětské flotily, jednak vývojem nových, rychlejších a tišších ponorek, schopných přiblížit se k americkým letadlovým lodím dost rychle a nepozorovaně, aby je mohly poslat ke dnu. Stav vývoje těchto ponorek je předmětem intenzivního zájmu amerického námořnictva a jeho průzkumného letectva. Číňané si naopak právě tato tajemství žárlivě střeží. Odtud vzájemné přetlačování letadel obou mocností nad „mezinárodními“ vodami. Tragické nehody využívá nyní Peking k vybičování spravedlivého rozhořčení nad americkou „agresí“. Posádku amerického letadla vzali Číňané po…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
