Toto pondělí uplynulo sedm týdnů od vzniku finanční krize v Turecku, během níž devalvovala tamní lira o 30 procent (viz Respekt č. 10/2001). Co se mezitím změnilo? Země má nového ekonomického ministra - stal se jím turecký funkcionář ve Světové bance Kemal Dervis - i guvernéra centrální banky a vláda se dohodla na rozsáhlé privatizaci. „Nejdůležitější je získat zpět důvěru investorů,“ prohlásil Dervis. Ti ovšem zůstávají stále velmi opatrní.
Jediný věrohodný
Na prvotní příčině krize se pozorovatelé shodnou: Turecko tíží především všudypřítomná korupce. Tři velké banky ovládané státem dokázaly vytvořit balík špatných úvěrů ve výši 20 miliard dolarů (ve srovnání s tím blednou i potíže českých bank). Země má také velmi křehký politický systém a trpí častým střídáním vlád. A tak když se 19. února prezident Sezer a premiér Ecevit veřejně pohádali o to, zda vláda dostatečně potírá korupci, nelze se investorům divit, že začali ihned stahovat kapitál ze země. Během krize vláda musela opustit pevný kurz turecké liry vůči dolaru (pilíř dosavadních reforem) a zkolabovalo dvanáct bank. Krize ukázala, že turecká ekonomika stála na hliněných nohou. Zadlužení bank je zřetelným dokladem toho, že dosavadní růst ekonomiky nebyl zdravý. Turecko sice ztrojnásobilo svou ekonomickou úroveň (HDP na obyvatele vzrostlo z 1000 na 3300 dolarů), ale bylo jen otázkou času, kdy skryté problémy a nerovnováhy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
