Trváme na svém - lidé z Východu nebudou smět ještě sedm let po vstupu do Evropské unie volně cestovat za prací, jinak bychom pro rozšíření nenašli podporu u voličů. Zhruba takto se vyjádřili kancléři Německa a Rakouska na posledním summitu EU ve Stockholmu. Před svou pražskou návštěvou je podpořil i předseda Evropské komise Romano Prodi: „Protože rozšíření EU je tak velký úkol a cíl, musíte to pochopit. (…) Řekněme, že přechodné období bude stanoveno na sedm let, ale po dvou třech letech je třeba otestovat, zda je emigrace tak velká, jak jsme očekávali.“ Nahlas tak bylo vyřčeno, že otázka volného pohybu je především politická, nikoli ekonomická. Řeč čísel je totiž poměrně jasná: obavy Německa a Rakouska mají racionální jádro, ale i tak jsou přehnané. Vyplývá to ze studie, kterou na objednávku Prodiho komise společně vypracovalo pět evropských ekonomických ústavů.
Půl je hotovo
Z ekonomického pohledu je vstup do Unie otázkou volného pohybu kapitálu, zboží, služeb a pracovní síly. V prvních dvou oblastech byla většina administrativních překážek (celní tarify apod.) již zrušena nebo minimalizována. Zbývá jen plně uvolnit zemědělský obchod a sjednotit standardy zboží. Na odstraňování bariér během 90. let vydělali spotřebitelé na obou stranách: vývoz kandidátských zemí do Unie vzrostl téměř pětkrát a opačným směrem dokonce téměř sedmkrát. Po rozšíření lze čekat další nárůst aktivní obchodní bilance Unie vůči novým východním členům. Ani volnému…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
