Španělská vláda v těchto týdnech předložila poslancům v Madridu kontroverzní návrh zákona o Národním vodohospodářském plánu. Jeho součástí je projekt na převedení více než miliardy metrů krychlových vody ročně z řeky Ebro do Barcelony a suchem sužovaných oblastí na jihovýchodě země. Zásah do přirozeného povodí Ebra s sebou přinese nenapravitelné ekologické škody a už vyhnal na madridská náměstí desítky tisíc rozhořčených lidí. „Rovnoměrný vývoj“ všech částí Španělska však zatím vítězí nad zachováním unikátní přírodní rezervace: členové dolní komory parlamentu (Kongresu), v nichž má vládní Lidová strana většinu, už zákon pustili do druhého čtení.
A po nás potopa
Úvahy o spravedlivém rozdělení vody na Pyrenejském poloostrově se vedly již v polovině 19. století. Oblasti Valencie, Murcie a Almerie jsou jedny z nejsušších koutů Evropy, zčásti dokonce pokryté polopouští. Naopak Ebro, které pramení v Kantaberských horách a sbírá vodu z Pyrenejí, pravidelně zaplavuje území na svém dolním toku, těsně předtím, než se vlije do Středozemního moře. Na počátku devadesátých let uplynulého století přišla tehdejší socialistická vláda s nápadem „vyzrát nad přírodou“ a přebytečnou vodu jednoduše převést vodovodem tam, kde se jí nedostává, byť by to mělo být do stovky kilometrů vzdálených míst. Současný kabinet José Maríi Aznara tento plán za 700 miliard peset (přibližně 146 miliard korun) převzal a předal k posouzení zákonodárcům. Krok vlády však vyvolal silné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
