Marcos a dalších třiadvacet lídrů povstalecké Zapatistické armády národního osvobození (EZLN) z Chiapasu, kteří se donedávna skrývali před mexickou armádou v lacandonské džungli, si vykračují s hlavou vztyčenou po náměstí Zócalo! Něco takového by ještě před rokem bylo nemyslitelné, nyní to však není fata morgána. Zapatisté na pouti k tomuto symbolu centralistického Mexika uprostřed hlavního města zavítali do dvanácti dalších států, navštívili sjezd Národního indiánského kongresu, promluvili k tisícům stoupenců a zvědavců. Cestu si nemuseli prostřílet, zaštítil ji sám prezident Vicente Fox. Vypuknutí zapatistické vzpoury v Chiapasu před sedmi lety názorně ukázalo, jak se ve věku planetárního sbližování téma svrchovaně místní může stát tématem celosvětovým. Několik prohlášení z lacandonské džungle, obratně šířených prostřednictvím internetu, naráz upoutalo mezinárodní pozornost. A děsivé živoření México profundo, hlubokého Mexika - čili potomků původních obyvatel v jednom z nejchudších mexických států - se dostalo na přední stránky světových novin. Jako by tu najednou proti sobě stál první a třetí svět. Povstání zapatistů zahořelo téhož dne, kdy nabyla platnosti dohoda o Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA), která potvrdila symbolický vstup jiného, moderního Mexika do světového klubu bohatých. Přes tři tisíce kilometrů dlouhá a mediálně přitažlivá „zapatour“, pouť rebelů z chiapaské vrchoviny do hlavního města Mexika (od 24. února do 11. března), je zatím poslední,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
