Jak nazvat stranu, která se tři roky po svém vzniku s přehledem vyšvihla do čela průzkumů veřejného mínění a sebevědomě počítá se sedmi ministry v příští vládě? Podobně dravou štiku politického rybníka není zvykem vídat kdekoli v Evropě. Když ale tato partaj zároveň propadá wertherovským pochybám o smyslu vlastní existence, případně se obává, že v nejbližší době musí zaniknout, máme před sebou skutečný unikát. Těžko zvládají svůj úspěch, řekl by o Unii svobody střízlivý pozorovatel jejího pátého sjezdu, který proběhl v Hradci Králové o minulém víkendu.
Oni nás pohltí
Už předem hradečtí delegáti slibovali, že hlavním tématem sjezdu bude kritika lidovců. Ve spojení s US přece dosud pouze brali (křesla pěti krajských hejtmanů a šéfa čtyřkoalice) a nedali za to vůbec nic. První událostí hradeckého víkendu se tak stal proslov předsedy lidovců Jana Kasala, který se rozhodl sebelítost unionistů podpořit. Navrhl, aby uvažovali o spojení čtyřkoalice v jedinou stranu. Většina přítomných si Kasalův návrh skutečně vyložila jako nebezpečný pokus pohltit pár tisícovek unionistů v osmdesátitisícové křesťanské straně a celou sobotu se na sjezdu nemluvilo o ničem jiném. Prospělo budoucnosti místopředsedkyně Hany Marvanové, když dokázala obavy nejlépe pojmenovat a také „rozpuštění“ v KDU-ČSL zřetelně odmítnout. Nejsilnějším hlasem pro integraci nakonec byl nápad Vladimíra Mlynáře nejprve US posílit spojením s Kroupovou ODA i Majzlíkovou DEU, a potom společně s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
