Není až tak překvapivé, že ze všech lidí, kteří mohou mít zájem dementovat údaje v mém článku Strategické skopové (Respekt č. 4/2000), se ozve právě vedoucí oddělení integrovaného tarifu Generálního ředitelství cel David Chovanec (Dovážíme snad skopové z Antarktidy?, Respekt č. 5/2000). Právě on je jedním z těch, kteří mají pocit, že jejich práci - vymýšlení tarifů, hlavně těch „integrovaných“, v rámci obchodní politiky státu - všichni moc potřebujeme. Ačkoliv mi to velké potěšení nečiní, pokusím se reagovat na jednotlivé body.
EU ještě dobrá, USA už ne
Za prvé: některé ekonomické učebnice se skutečně zmiňují o třech „rolích cla“, jaké uvádí pan Chovanec, tj. protekcionistická, fiskální, obchodně-politická. Činí tak ale ve snaze identifikovat populární představy o významu cel a následně je vyvrátit. Cla takovou roli mají nikoli proto, že by je moderní ekonomická teorie uznávala, ale protože se ekonomům už téměř dvě stě let nedaří obyčejného člověka (natožpak člověka, který si tvorbou cel vydělává na chleba) přesvědčit, že je to všechno nesmysl. Pan Chovanec tvrdí, že „při tvorbě celního sazebníku se zvažují všechny tři role individuálně a celní sazba je kompromisem váhy jejich významu pro ekonomiku“. Dokážete si představit, jak úředníci ministerstva sedí a vyhodnocují vliv dovozu skopového z Ománu ze tří…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
