Bojíte se, že vaše dítě bude v roce 2002 povinně maturovat z matematiky, přestože vůbec neumí počítat? Možná bude muset dokonce plynně hovořit anglicky, i když nemá talent na jazyky. Strach z nových neznámých zkoušek ovládl žáky středních škol i jejich rodiče, a všichni s napětím čekají na požadavky, které jim v nejbližších týdnech stanoví ministerská komise. Přesto je namístě sledovat výrobu nových maturit také s nadějí. Pokud se totiž změna podaří, mohla by zastavit dlouholetý rozklad zdejšího vzdělávacího systému a v některých oblastech ho přiblížit parametrům civilizované Evropy.
Dalších deset let rozpadu
Co je třeba v tuzemském školství udělat, ukazují studie vydávané o něm v poslední době Evropskou unií a OECD. Po pádu komunistické diktatury jsme sice přestali prosazovat sovětský systém vzdělávání, poměry u nás se ale dodnes v mnoha ohledech liší od evropských zvyků. Co se má ve školách učit, nařizují státní úředníci do mnohem větších detailů než jinde. Jak si ale školy zorganizují výuku a zkoušky nebo jaký mají vztah k místní veřejnosti a rodičům, to zase záleží téměř výlučně na nich. Jak vědí všichni, kteří u nás se základními či středními školami přišli do styku, výsledek se i po deseti letech svobody velmi podobá době „před listopadem“: bezduché biflování hory předepsaného učiva doplňuje byrokraticky nadřazený přístup mnoha učitelů k žákům i rodičům. Přátelská atmosféra většiny evropských škol je dosažena právě opačnou cestou: o tom,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
