Napětí mezi českým a romským společenstvím, které neblaze poznamenalo uplynulé desetiletí, vyplynulo do značné míry z předsudků. Zvlášť Češi postrádali základní informace o cítění i myšlení svých romských spoluobčanů. Nahlíželi jejich komunitu zvenčí a generalizovali některé negativní jevy, jimž se vinou dějin neubránila. Lícem k primitivně nevraživému rubu vzájemných vztahů je stále zřetelnější zviditelňování romské kultury, a to nikoli jen hudební, ale i výtvarné a literární. Po několika průkopnických antologiích začala loni vycházet noblesně upravená edice Romipen, jež v romském originálu a českém překladu přináší texty tradičních romských písní. Letošní výbor z olašské písňové poezie Dúral me avilem - Z dálky jsem přišel navazuje na loňský svazek Čhajori romani - Romská dívenko. Ten obsahoval písňové texty usedlého romského obyvatelstva, které mobilnější menšinoví Olachové nazývají Rumungery.
Přišli z dálky
Autorský kolektiv se tentokrát poněkud rozšířil - na zápisu a překladu textů se kromě Evy Davidové podílela i Milena Hübschmannová a Peter Stojka. Právě rozhovory dvou posledně jmenovaných v závěrečném oddílu Řeč o písni jsou důležitým doplněním samotných textů, neboť osvětlují, jak texty vznikaly, jakými proměnami procházely a co jejich obsah říká zasvěcenějším posluchačům. Jmenovanému oddílu předcházejí podobně jako u předchozí knížky Písně pijácké a Písně k tanci. Komentář Evy Davidové navazuje obsahově rovněž na předchozí knihu,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
