Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Střední Evropa na křižovatce

Při poválečném sbližování evropských velmocí hrála nejvýznamnější roli vůle národů očistit své dějinné vědomí od předsudků. Zásluhy de Gaulla a Adenauera rozhodně nelze přecenit, důležitá však byla i práce historiků a publicistů na věcném výkladu minulosti, v němž by už nefiguroval tradiční „obraz nepřítele“. V posledním desetiletí dochází i v českých zemích k zpochybnění zatuhlých představ o německé špatnosti, ale o vzájemných předpojatostech s jinými národy střední a východní Evropy se příliš nepíše. Za jistý průlom lze pokládat studii Tomáše Zahradníčka „Jak vyhrát cizí válku - Češi, Poláci a Ukrajinci 1914–1918“, jež nedávno vyšla v nakladatelství ISV.Tři národy jmenované v podtitulu spojovala před první světovou válkou skutečnost, že postrádaly státní svrchovanost, avšak jejich geopolitické strategie byly zcela rozdílné. O vlastní stát přišli nejpozději Poláci, jejichž zemi si koncem 18. století rozdělily sousední mocnosti. Zatímco v pruské a ruské části byla ohrožena sama jejich národní existence, v mnohonárodní habsburské monarchii se cítili lépe a k Vídni se chovali mnohem loajálněji než Češi. Navíc je uspokojovalo, že v Haliči ovládají Ukrajince. Ti měli s Ruskem stejně špatnou zkušenost, ale za druhého hlavního nepřítele pokládali Poláky - kdysi se z jejich nenáviděného područí vysvobodili při povstání Bohdana Chmelnického, jenže se vzápětí podřídili Moskvě, a když poznali, co to znamená, začali nakonec své naděje upínat k Němcům. U Čechů bylo všemu naopak -…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].