Na konci tohoto týdne proběhne summit Evropské unie v Nice, na němž by šéfové států a vlád patnáctky měli schválit reformu institucí Unie. Pokud se dohodnou, Česká republika, Maďarsko, Polsko a další kandidátské země dostanou šanci vrátit se - s vlastním přičiněním - po padesáti letech do Evropy.
Upoutat pozornost
Reforma institucí EU se popisuje jako vysoce technokratická záležitost. Ve skutečnosti nejde o nic jiného než o přerozdělení politické moci. Kolik který stát získá hlasů v Radě ministrů, předurčí jeho vliv na rozhodování Unie. Diskuse, jak napříště sestavovat Evropskou komisi či jak omezit právo veta při hlasování v ministerské radě, zase odrážejí spor o to, zda by se měla posílit evropská demokracie (takzvaný komunitární princip spolupráce), anebo zda si jednotlivé země udrží maximum své suverenity (mezivládní princip).Na změně Unie se musí shodnout všech patnáct států, a proto nelze předpovídat, jak summit nakonec dopadne. Dosud nikdo nevyloučil ani variantu, že skončí fiaskem a zpochybní tak hlasy eurooptimistů o jasné vůli členských zemí rozšířit se na východ.Česká republika nemůže očekávat, že se v Nice dozví termín, kdy Unie přijme první nové členy nebo alespoň kdy s kandidátskými zeměmi ukončí vstupní rozhovory. Při velmi příznivé konstelaci pouze zjistí, jak bude EU v příštích letech vypadat. Praha se v této souvislosti rozhodla, že západoevropským partnerům v Nice připomene, do jaké Unie by chtěli vstoupit sami Češi…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
