Minulý týden se na stole každého středoškolského ředitele objevilo třináct útlých šedomodrých sešitů. Vymezují učivo, které bude kontrolovat nová, státem předepsaná maturitní zkouška, a uvádějí příklady, jak asi budou vypadat testové úlohy. Půjde-li všechno podle ministerského plánu, zasednou osmého dubna 2004 v devět ráno všichni maturanti nad testy z češtiny, cizího jazyka a matematiky nebo občanského a společenskovědního základu. Vybrat si přitom mohou ze dvou variant: základní a vyšší úrovně náročnosti. Podle záměru ministra Eduarda Zemana by maturity měly být především kontrolou, která pomůže tomu, že všichni tuzemští středoškoláci budou mít kvalitní vzdělání. Cíl je to správný. Z mezinárodních průzkumů totiž vyplývá, že máme sice dobré gymnazisty, ale podprůměrné absolventy odborných škol a v Evropě nebývale nevzdělané učně. Kritici ale tvrdí, že reforma maturit svůj cíl nesplní. Pokud se zavede v současné podobě, rozdíly ještě zvětší. Gymnazisty donutí k ještě větším výkonům, učně k naprosté rezignaci.
Naši kluci propadnou
„Pokud se nezmění osnovy a tím i počet hodin jazyků a matematiky, tak na to ti naši absolventi nebudou mít,“ říká zástupce ředitele Integrované střední školy technické ve Velebudicích u Mostu Jan Mísař. Areál velebudické školy vyrostl na sklonku osmdesátých let. Dnes sem chodí na třináct set dětí, třetina z nich končí studium maturitou. „Podívejte se,“ pokládá zástupce Mísař na stůl osnovy oboru pozemní stavitelství. …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
