Již ve čtvrtek 12. října Řecko poprvé stáhlo svou účast na vzdušných manévrech NATO v Turecku, poté co hostitelská země vznesla námitky proti plánovaným přeletům řeckých letadel nad některými citlivými zónami ve východní Egeidě. Jednáním na úrovni špiček velení Severoatlantické aliance se tehdy ještě podařilo Řecko přesvědčit, aby se ke společným manévrům opět připojilo. Týden nato turecké stíhačky eskortovaly dva řecké bombardéry, když letěly přes řecký egejský ostrov Agios Efstratios na cestě do Sarajského zálivu v turecké východní Thrákii, a utlumené spory mezi oficiálními spojenci opět otevřeně vzplanuly. Nejde jen o jedny manévry a vztahy dvou členů NATO, jde také o širší evropské souvislosti.
Předurčená sláva
Ankara považuje zmíněné letové zóny za demilitarizované a přítomnost bojových letounů v nich pokládá za nepřátelský akt. Athény existenci takových demilitarizovaných pásů v Egeidě odmítají a tureckou argumentaci demilitarizovaným vzdušným prostorem označují za „ničím nepodloženou“. Tak se alespoň vyjádřil v pátek 20. října těsně před rozhodujícím incidentem mluvčí řecké vlády Dimitrios Reppas, když řekl, že NATO stojí v tomto sporu na řecké straně a vzdušné koridory nad strategicky významnými řeckými ostrovy Limnos a Ikaria budou v rámci manévrů využívat řecké i ostatní spojenecké letouny. Zároveň kritizoval turecké snahy posledních let vyloučit řecké území, výsostné vody i vzdušný prostor z plánů Severoatlantické aliance s cílem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
