O parlamentních volbách lze takřka vždy a všude slyšet otřepanou frázi, že jsou z toho či onoho důvodu přelomové, ba osudové. Podobné hlášky zaznívaly i ve Slovinsku, kde se voliči vydali k urnám před dvěma týdny. Ale ukázalo se, že v tomto případě se fráze potvrdila. Levice získala takřka dvě třetiny křesel v parlamentu. Tak silný obrat doleva tato dvoumilionová země nezažila za celých deset let od vyhlášení nezávislosti. Volební kampaň, zaměřená na pragmatismus, hospodářskou úspěšnost a společenskou stabilitu, se ukázala jako trefa do černého. Pravicovým stranám to uštědřilo tvrdý,potupný úder: mimo jiné se rázem rozplynul jejich sen o novém „slovinském jaru“, jak politici tohoto tábora označují svou snahu o ukončení personální „kontinuity“ slovinského politického a hospodářského vedení s komunistickým režimem z doby federální Jugoslávie. Tedy snahu o to, aby se staré struktury odporoučely z veřejného života. Navzdory poměrnému systému, který zvýhodňuje menší strany na úkor větších, volby s až neuvěřitelnou převahou více než 36 % hlasů vyhrála liberální demokracie donedávna dlouholetého premiéra Janeze Drnovšeka, který bude jistě opět pověřen sestavením kabinetu. Jeho strana, vzešlá před deseti lety ze Svazu socialistické mládeže ,si může dle libosti vybírat, s kým vytvoří koalici. Ve sněmovně s 90 poslaneckými křesly zasednou zástupci celkem osmi stran (o dvě více než v minulém období). Uvažovat o tom, na kterou z nich padne Drnovšekova volba, je zatím předčasné -…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
