Letos v polovině června objevili náhodní chodci v křovinách za malou vískou Skašov mrtvolu zavražděného a okradeného muže (Respekt č. 31/2000). Pár dnů poté si policie odvezla k výslechu skašovského občana Václava Moravce, ten se detektivům po pětihodinovém pohovoru k vraždě přiznal, a státní zástupkyně jej proto poslala čekat na soud do vazební cely.Vypadalo to na zdařile vyřešený případ. Jenže po třech týdnech se úspěch změnil v noční můru: ke skašovské vraždě se totiž při náhodném policejním zátahu přiznali dva mládenci ze Strakonic. Nastal poprask, během něhož vyšlo najevo,že se policie s důkazy o Moravcově vině opravdu nepárala. Vyšetřovatelům stačila zvěst, že se dvaatřicetiletý pastevec pět dnů před nálezem mrtvoly popral v noci s neznámým mužem, kterého považoval za zloděje. Z toho na plzeňském okrsku sestavili neuvěřitelný příběh vraždy a Moravec trpící lehkým mentálním handicapem se k ní pod dlouhou palbou otázek šesti detektivů nakonec přiznal. Coby důkaz stačilo, že obviněný „identifikoval“ místo činu. Zdálky přes louku totiž mávl rukou směrem k místu, kde se - jak už týden věděla nejen celá ves,ale i diváci celostátní televize - našla mrtvola. „To se někdy stane,“ odrážela státní zástupkyně Jiřina Kokošková v létě otázky, proč nikdo nezkoumal důkazy mluvící jasně o Moravcově nevině (nikde se nenašla krev, mrtvola byla zavražděna dávno před údajnou rvačkou a podobně). "Je to nešťastné,ale soudní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
