Zdejší armáda byrokratů se v létě rozrostla o nový Úřad na ochranu osobních údajů. První, na koho si strážci našich soukromých dat posvítili, byl vydavatel Necenzurovaných novin (NN) Petr Cibulka a jeho seznamy spolupracovníků a agentů komunistické StB. Cibulka je vydal v roce 1992 ve svých novinách a posléze je umístil na své webové stránky. Prý tím porušil zákon. Jak? Tím, že u někdejších estébáků zveřejnil také jejich adresy.
Stačí legalizovat
Těsně po listopadu se o agentech vědělo strašně málo. Nikdo nerozlišoval například mezi nevinným „kandidátem tajné spolupráce“ a vědomým udavačem. Pořádek do toho vnesl až Cibulka. Vzal na sebe odpovědnost zveřejnit seznamy agentů, příslušníků StB a podstatu jejich spolupráce. Stručně ve svých novinách popsal, jak StB fungovala, jakou měla strukturu, jak „verbovala“ a dělila do kategorií spolupracovníky. Jeho seznamy byly zpochybňovány ministerstvem vnitra. Možnost potvrdit nebo naopak vyvrátit údaje v „divokých“ seznamech mají ale pouze ti, kteří jsou v nich zapsáni. Soud pak rozhodne, zda byl žalobce v registrech StB vedený oprávněně nebo nikoli. „Ani jeden ze sporů vedených o samotnou skutečnost zaevidování člověka Státní bezpečností jako jejich spolupracovníka jsme neprohráli. Samozřejmě nevíme, jak kdo udával. O tom registry svazků nevypovídají,“ říká dnes Cibulka. Východisko by přitom bylo jednoduché: prostě zpřístupnit archivy StB. Přes tuto snadnost však dlouho nikdo z poslanců, ministerstva…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
