Byl větším státníkem Bismarck, nebo Kohl? Bylo pro německou historii významnější sjednocení před 130 lety, nebo to druhé právě před 10 lety? Těmto úvahám nahrával minulý týden. Více než sto let od smrti prvního kancléře-sjednotitele a téměř rok od politické smrti druhého je možný neideologický pohled. Jak napsal v Süddeutsche Zeitung Heribert Prantl: „Nikdy ve světových dějinách nezmizela tak tiše tak mocná síla, jakou byla NDR; jde o nejkrásnější den, jaký kdy německé vojsko vybojovalo.“ Dobrá nadsázka. Zatímco Bismarckovo sjednocení následovalo po vítězné válce s Francií, Kohl nechal rozpustit NDR po vítězství ve válce studené. Byl to - jak sám Prantl předesílá - „hladký výkon byrokracie“. Má pravdu: dokonce i hladký rozpad Československa probíhal za větších politických sporů. Jaké poučení plyne z pohledu roku 2000? Prvoplánově se nabízí poučení integračně-ekonomické. Příklad ze sjednocení Německa? Ano, bezesporu. Ale jaký příklad - následováníhodný, nebo odstrašující? Německé sjednocení zatím stálo 1,5 bilionu marek (dvacetinásobek amerického programu Apollo - přistání člověka na Měsíci) a každý den přitéká na východ tímto penězovodem dalších 384 milionů. Kdyby se měla za takových podmínek rozšiřovat EU, splakala by nad výdělkem. Prantl vidí v tomto výkonu poslední triumf poválečné generace „vyhrnovačů rukávů a pouštěčů se do díla“. Svou dráhu začali rekonstrukcí německého západu a logicky ji ukončili obnovou německého východu. Helmut Kohl naplánoval sjednocení tak,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
