Korejská válka před půlstoletím nepřinesla pouze statisícové lidské oběti a obrovské množství příslušníků rozdělených rodin, přinesla i problém amerických jednotek rozmístěných v Jižní Koreji čili Korejské republice. Tento problém nezeslábl časem, ale získává na brizanci i po přelomovém summitu Sever - Jih. Přítomnost armády USA na Korejském poloostrově, jejíž kontingent teď tvoří 37 000 mužů a žen, není jen neustále opakovaným zahraničněpolitickým tématem severokorejské propagandy. V procesu demokratizace jihokorejské společnosti se stává stále problematičtěji zvladatelným horkým bramborem na vnitropolitické scéně Jihu. První vážnější antiamerické projevy se zde začaly objevovat v druhé polovině sedmdesátých let a jednoho z vrcholů dosáhly v polovině let osmdesátých. Červnový summit Sever - Jih (Respekt č. 26/2000) přilil svou trošku do ohně, stále hlasitěji se nyní ozývá: „Už vás nepotřebujeme.“ Při sledování debat o přítomnosti amerických sil v Jižní Koreji se vtírá rčení „dobrý sluha, ale zlý pán“. Lze však nahlížet na reálný svět tímto černobílým způsobem?
Problém: neochota porozumět
Kde hledat kořeny protiamerického cítění v Jižní Koreji? To nelze jednoznačně říci. Ale o něčem může vypovědět nedávná televizní debata týkající se tématu. Čtyři diskutující - dva specialisté z institutů pro otázky národní bezpečnosti a národního sjednocení, poslanec nejsilnější politické…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
