Když se před dvaadvaceti lety pár nadšenců v Rakousku rozhodlo, že v městečku Saalfelden uspořádají festival progresivní a jazzové hudby, poklidné středisko alpské turistiky bylo skrytě i otevřeně proti. „Přijedou i negři?“, traduje se dodnes výrok adresovaný pořadatelům. „A cizí mladý lidi? To se sem natáhnou drogy.“ Nějaký čas skepse trvala, pak saalfeldenští pochopili, že je tu šance dát svému městu - skrze „negry“ a cizí mladé lidi - mimořádné renomé. Dnes je Saalfelden Jazz Festival asi nejvýznamnější středoevropskou výroční rekapitulací postjazzových a improvizátorských aktuálních událostí, srovnatelnou snad jen s berlínským Total Music Meeting. Festival zahajuje starosta před třemi tisíci posluchačů (což je na tak speciální hudbu ažaž), sjíždí se sem publikum z několika zemí včetně Itálie a Slovinska. Letos se stalo „českou spojkou“ Saalfeldenu Divadlo Archa. Tím, že nabídlo programy i vstupenky, řeklo: přibližně takovouhle hudbu bychom rádi nabízeli…, kdybychom měli finanční možnosti rakouských kolegů.
Jazz po jazzu
Festival v Saalfeldenu ovšem nežije setrvačností. Každý další ročník znamená výzvu k nové definici sebe sama: vývoj s sebou často nese nutnost přiznat si, že dosavadní představa o hranicích festivalu byla neúplná. Právě taková situace nastala letos. Nereagovat na mohutný vpád poslední vlny eletroniky na konceptuální a improvizátorskou scénu by znamenalo leda to, že ji dramaturgové chtějí ignorovat. Jazzový název celé akce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
