V polovině léta zveřejnil ministr financí Pavel Mertlík překvapivou úvahu - výhledově prodat státní Konsolidační banku. Lépe řečeno celou Českou konsolidační agenturu, která od příštího roku vznikne splynutím banky s Českou finanční a Českou inkasní a bude spravovat obrovský balík špatných akcií a pohledávek za 300 miliard korun. Je to vůbec poprvé, kdy dal někdo z ministrů najevo, že s „odpadkovým košem české ekonomiky“ hodlá něco dělat. Od poloviny 90. let si totiž vlády zvykly Konsolidační banku používat na výpomoc krachujícím bankám a podnikům. Za její závazky ovšem ručí stát, proto pokud se jí nepodaří vymoci pohledávky převzaté od Komerční banky či spořitelny nebo se jí nevrátí úvěry poskytnuté Zetoru či Vítkovicím, vše zaplatí občané. Na otázky po budoucnosti této instituce odpovídá náměstek jejího generálního ředitele Ladislav Řezníček (41).
Stát není od toho
Existuje vůbec časový limit, dokdy budoucí Česká konsolidační agentura zanikne?
Ještě tak pět let potrvá intenzivní činnost a dalších zhruba pět let poběží jakýsi útlum. Čili bych to viděl na rok 2010–12.
Podobná instituce přebírající pohledávky z bank vznikla ve Švédsku. Ta svou činnost skončila rychleji, také ji ovšem spravovala najatá soukromá firma.
Ano, švédskou firmu Sekurum lze ke Konsolidační bance přirovnat. Původně svou činnost plánovala na deset až patnáct let a nakonec se jí skutečně podařilo převážnou část aktiv vyřešit během pěti let. Základní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
