Ponechme stranou úvahy, zda je poslední dílo Stanleyho Kubricka (1926–1999) Eyes Wide Shut film tak žhavě erotický, jak slibovala pověst, zda se manželé Cruisovi (Tom Cruise a Nicol Kidmanová) cítili dobře před kamerou a proč musela být ve verzi pro americká kina digitálně zakryta těla předstírající kopulaci. Jsou to druhotné věci, kterými se odvádí pozornost od skutečností podstatnějších i zajímavějších. Kubrickův film je v kinematografii dlouho nevídaným pokusem předvést psychickou dimenzi člověka v její paradoxnosti a neovladatelné osudovosti. Je to film, v jehož středu stojí milostný vztah ženy a muže, ale erotika je zde pojímána ne jako bezproblémový dar, který člověk po svém konzumuje, ale jako síla, která ho obdarovává a zároveň sužuje. Je totiž nezbytně spojena s přítomností lásky, která je právě tím vrcholným existenciálním paradoxem, neboť je pomíjivá, vždy nejistá a nedokonalá: člověk je v ní odkázán na toho „druhého“, zrcadlí se v jeho světě a přizpůsobuje se mu, ale tento svět nikdy nemůže být trvale a dokonale i světem jeho. To všechno už dávno víme z literatury, umění, z dobrých filmů, někteří i z vlastní zkušenosti. Přesto se na tento první a poslední fakt bytí zapomíná, „neřešíme ho“, jako by se nehodil do naší doby, která alespoň na povrchu zploštěla, zhumorizovala a zdětinštěla. Víme toho víc o feromonech a hormonech, které prý ony procesy spouštějí, bezradně však bloudíme po nevypočitatelných cestách v duši, v rozlehlé oblasti psyché, která se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
