Často hledáte, jak…
Obálka vydání 33/2000
33/2000 • 7.–14. 8. 2005

2000/33

Editorial

Editorial

Marek Švehla

Vážené dámy a pánové,

v novém týdnu bych vás rád upozornil na zvláštní přílohu věnovanou CzechTeku 2005. Jde o trochu netradiční provedení. Zkusili jsme zachovat maximální autenticitu a zůstali pouze u amatérských fotografií účastníků CzechTeku a výpovědí zastánců i kritiků policejního zásahu, jak jsme je zaznamenali v debatě na
www.respekt.cz. Jako hlavní článek čísla přinášíme analýzu stavu, v němž se policie po sedmi letech vlády ČSSD nachází a který podle našeho názoru vyžaduje zásadní změnu. Z další nabídky dovolte zmínit komentář Daniela Keohanea z Centra pro evropskou reformu, nevládní organizace z Londýna. Pan Keohane je přední znalec poměrů v Evropské unii, citovaný listy jako The Financial Times či The Economist. Do Respektu píše pan Keohane na naše pozvání. A do třetice na straně šest nabízíme reportáž z nejchudšího koutu České republiky.

Inspirativní čtení přeje

Komentáře

Glosa

Marek Hudema

Deset let po apokalypse

Filip Tesař

Eurošpioni proti al-Káidě

Daniel Keohane

Role Evropské unie v boji s terorismem je zatížena paradoxem. Na jedné straně vlády souhlasí s tím, že spolupráce na úrovni EU je správná, protože teroristická hrozba svou povahou překračuje hranice států. Na druhé straně ale jen pomalu předávají potřebné pravomoci na úroveň Unie. Bezpečnostní politika – obzvláště ochrana občanů – zkrátka sahá až do samé podstaty národní suverenity a vlády velmi váhají s tím, aby na EU delegovaly jakékoli pravomoci, jež by mohly zasahovat do existujících zákonů a zaběhaných bezpečnostních postupů států. V tuto chvíli proto Evropská unie, na rozdíl od Spojených států, nemá svou vlastní strategii boje proti terorismu.

Ve hvězdách

Viktor Šlajchrt

Premiér v akčním filmu

Marek Švehla

Jestli má být vrchní správce země obrazem jejích obyvatel, pak si Češi a Moravané mohou v posledním roce opravdu gratulovat. Stanislav Gross rád poslouchal hity svého jmenovce Hložka a v květovaných kraťasech byl schopen přijít i do parlamentu. Jeho nástupce v televizní talkshow vykládá, jak si poté, co jeho žena v devět ulehne, pouští po večerech akční filmy. Při pohledu z profilu není jasné, jestli spořádá víc piv nebo knedlíků, obojího ale zřejmě hodně. V rozhovorech vykládá, že hlavní vzrušení do života mu přináší posezení na schůzích. Pokud jde o oblékání, trhá rekordy v nevkusu. Nenechme se ale unést náladou magazínů. Nedávno uplynulých sto dní vlády Jiřího Paroubka mohlo být po právu důvodem k malé oslavě: do čela žebříčku popularity se totiž vyšvihl premiér, který se nebojí řešit nepopulární agendu (omluva sudetským Němcům), má odvahu kritizovat populistického prezidenta, vyniká schopností komunikovat s názorovými oponenty bez potřeby urážet a zmíněnou komičnost vyvažuje pověstí pracanta s dobrými úmysly.

Velká státoprávní revoluce

Jan Otava

Platit, prosím

Tomáš Němeček

Kde jsi vzal ty peníze

Jiří Večerník

Svobodu lžím

Jindřich Šídlo