Na historické území Čech přicházejí poprvé od počátku křesťanství trapističtí mniši a přinášejí tak zdejšímu životu skoro zapomenutý duchovní rozměr. Nesnaží se všemi silami pomáhat chudším a slabším, nešíří ani svou víru. Mniši Řádu cisterciáků přísné observance, jak se trapisté oficiálně jmenují, žijí především hledáním Boha. „Skrze naši vnitřní modlitbu, liturgii a práci vnímáme Boží přítomnost. A jediná modlitba, která stojí za řeč, je modlitba dlouhá. To je naše apoštolská služba, být neustále na příjmu,“ říká otec Martin. Bývalý farář z jihomoravské Vrbice odešel v roce 1991 do kláštera trapistů ve francouzském Sept-Fons a dnes je hlavním motorem jejich příchodu do Čech a stavby kláštera v Novém Dvoře na Karlovarsku.
Žebráci podle Calvina Kleina
K polorozbořenému statku Nový Dvůr, který jednou bude klášterem trapistů, vede jenom rozbahněná polní cesta. Statek patřil do roku 1926 premonstrátům z Teplé, komunisté v něm zřídili ovčín. Statek v polovině osmdesátých let vyhořel. Dnes v Novém Dvoře panuje čilý stavební ruch. Před vchodem čekají návštěvníky dva muži v bíločerném mnišském hábitu. Otec Martin i otec Samuel, převor kláštera v Sept-Fons, se usmívají. Vcházíme do jediné obyvatelné místnosti budoucího kláštera. Klenuté stropy, kamna na uhlí, velký stůl a pár židlí. „Toto místo jsme hledali přes rok. Navštívili jsme asi padesát lokalit, ale zaujal nás teprve tento velkostatek,“ vzpomíná otec Samuel velmi slušnou češtinou. "Naši mniši…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 62 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
