I když to na zdejší náladě často není znát, je to pravda: západní svět - a Češi s ním - se má stále lépe a lépe. Stejně tak je pravda, že blahobyt a technologický pokrok Západu se zatím vzpírá globalizaci. Na Zemi stále žije zhruba 1,2 miliardy lidí v extrémní chudobě, tedy za méně než jeden dolar denně. Trvale zbídačené oblasti světa přitom představují pro své šťastnější sousedy jak výčitku, tak hrozbu. Otázka zní, co s tím.
24 míst pod Saharou
Téměř polovina ze současné 1,2 miliardy chudáků žije v subsaharské Afriky, zbytek převážně kolem rovníku a v bývalém SSSR. Číslo se během 90. let prakticky nezměnilo, snížil se ale alespoň procentuální poměr: vzhledem k nárůstu populace už extrémně chudí lidé netvoří čtvrtinu lidstva jako před deseti lety, ale „jen“ pětinu. OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond si společně stanovily cíl srazit tento počet do roku 2015 na devět set milionů, čili desetinu obyvatel Země. Jaká je nejčastější příčina hluboké bídy? Nejvýmluvnější je pohled na černou Afriku. V žebříčku nejchudších zemí světa, který sestavuje OSN, drží prvních 24 míst právě země ležící pod Saharou. Jde o státy s autoritativními vládami, které si vydržují silné armády a často válčí. Jsou také mnohdy dějištěm vojenských převratů. Naopak cestou k lepšímu životnímu standardu je podle zprávy OSN odpovědná šetřivá vláda prosazující ekonomické reformy. Za příklad tohoto přístupu je dáván dnešní Mauritius, jehož kabinet osekal výdaje na armádu a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
