Před dvěma lety poničila velká voda víc než dvacet obcí okresu Rychnov nad Kněžnou. Symbolem tehdejších hrůz se stal Kounov, obec s třemi stovkami obyvatel, kde se korytem metrového potoka v jednom drtivém nárazu provalilo tolik vody, kolik teče Vltavou pod Karlovým mostem. Do rozvalené obce se sjeli dobrovolníci z celé země a na kontě pomoci se sešly miliony korun. Dnes si při návštěvě Kounova člověk nemůže nevšimnout dvou věcí. Za prvé toho, že drtivá katastrofa dala obci překvapivě nový impuls. „Máme skoro hotový vodovod i kanalizaci,“ říká starosta zdeněk Šritr. „Nebýt povodně, nic by se tu nedělo.“ Zároveň ale velká část peněz, které do obce nečekaně přitekly, rozhodně nepřispěla k příjemnějšímu životu jejích obyvatel - za téměř padesát milionů se půvabný horský potok proměnil v kanál sevřený vysokou šedivou zdí a místo někdejších nenápadných lávek zohyzdila Kounov desítka masivních betonových mostů.
Jiný kout
Kounovské zastupitelstvo po záplavě rozhodlo, že mezi občany rozdělí tři miliony korun z darů na povodňová konta (kounovský účet vynesl 4 miliony, dalších šest dostala obec z okresu). Starosta vymyslel klíč: za demolici sto bodů, za poškozený dům padesát, za rozmáčený nábytek čtyřicet, za vyplavený sklep nebo zničenou studnu pět bodů. Jeden bod se rovnal 2200 korunám. „Žádný seznam, kolik kdo dostal, jsme nikdy nezveřejnili,“ říká Zdeněk Šritr. „Nedělalo by to dobrotu.“ Dva domy bylo nutné úplně strhnout. Josef Hartmann se brzy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
