Rámeček
JAROMÍR ŠTĚTINA (1943) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a geologii na Přírodovědecké fakultě UK. Živil se jako dělník, figurant, geolog. Po převratu nastoupil do Lidových novin, od roku 1990 působil jako jejich zpravodaj v Rusku. V roce 1992 si Lidové noviny zvolili Štětinu za šéfredaktora, o rok později založil soukromou novinářskou agenturu Epicentrum a odjel zpět do Ruska. Střídavě cestuje po neklidných koutech světa, spolupracuje s českými i zahraničními médii. Je členem rady nadace Člověk v tísni.
Mnoho lidí u nás soudí, že útok na Čečensko má paralelu v bombardování Jugoslávie. Lze to podle vás srovnávat?
Jsou tu podobné rysy. Ruskou armádu je ale třeba přirovnávat k srbské armádě, ne k NATO.
Podmínka zastavení náletů na Jugoslávii byla jasná - skončit vyhánění Albánců z Kosova. Co může zastavit Rusy?
Jediné, co může Rusy zastavit, jsou veliké ztráty. Ruská generalita se usilovně snaží tajit počty padlých vojáků, avšak v okamžiku, kdy vyjde najevo, že jsou to ne stovky, ale tisíce lidí, začne se obracet veřejné mínění. Myslím ale, že ruská armáda s tou svou brutální silou, s tou obrovskou převahou početní, technickou a technologickou nakonec Čečensko obsadí. To ovšem bude znamenat jen další etapu války, vleklé, partyzánské války afghánského typu.
Nedávno jste řekl, že jste se už dlouho necítil tak svobodně jako v Grozném, že vám Čečenci v ničem nebránili. V Moskvě se necítíte svobodný?…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
