Prezident Clinton navštívil minulý týden prezidenta Putina v Moskvě a zdá se, že nikdo vlastně neví proč. O možnosti revize smlouvy ABM (antibalistické střely), tedy o podmínkách zahájení výstavby nového či spíše staronového systému americké národní protiraketové obrany, se prezidenti nedohodli. A to měl být přece hlavní cíl té návštěvy. O válce v Čečensku, kterou Putin rozpoutal (a dopustil, aby dostala genocidní rysy), veřejně nepadlo ani slovo. Padlo-li jaké mezi čtyřma očima, pak zajisté neznělo jako Putinovo pokání… Ani od svého odporu k rozšiřování NATO ruský prezident neustoupil. Svůj kritický postoj k vojenskému zásahu v Kosovu během setkání s americkým prezidentem nepodrobil sebemenší revizi. Clintonův projev v ruském parlamentu, ve Státní dumě, nepřinesl žádné doporučení k posílení významu této základní demokratické instituce, která je v Rusku odkázána do zcela marginální role. Kdo sledoval televizní přenos, musel cítit rozpaky nad nezájmem, čišícím z poloprázdného sálu. Ani ruská média se zájmem o Clintona nepřetrhla. Nezávislí ruští komentátoři se shodují, že prezidentský summit v Moskvě nepřinesl nic nového, nikoho ničím nepřekvapil, a snad se ani nemusel konat.
Putin jako partner
Jenže summit se konal a nějaké výsledky tu přece jen jsou. Je tu dohoda o likvidaci 68 tun plutonia, z něhož se vyrábějí jaderné bomby. Je tu dohoda o vytvoření monitorovacího centra v Moskvě, které má zabránit případným nedorozuměním a chybám při…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
