Ještě předloni to byla veřejně známá informace. Měsíční plat předsedy Fondu národního majetku se pohyboval mezi 60–65 tisíci korun a tehdejší generální ředitel státní Konsolidační banky dostával měsíčně 110 tisíc plus čtvrtletní prémie. Od té doby parlament přijal zákon o svobodném přístupu k informacím, dostupnost těchto údajů se však paradoxně zhoršila: mzdy v těchto institucích, jež spravují veřejný majetek, se nyní považují za služební tajemství.
Nevidím důvod
Konsolidační banka obhospodařuje především balík rizikových úvěrů ve výši 200 miliard, jejž postupně odkoupila v rámci státní pomoci z velkých peněžních ústavů. Podle obvyklého vysvětlení dosavadních ministrů financí musejí být její experti dobře zaplaceni, a proto se jejich mzdy mají blížit spíše průměru v peněžnictví než ve státní správě. Nakolik tedy státní bankéři daňové poplatníky přibližně přijdou? „Zeptám se, zda existuje nějaká směrnice nebo předpis o míře veřejnosti tohoto údaje,“ slibuje mluvčí Konsolidační banky Jiří Pekárek na otázku po odměnách tříčlenného vedení. Po krátkém zjišťování zní odpověď stručně: na státní peněžní ústav se zákon o svobodě informací nevztahuje, a i kdyby se vztahoval, stejně jde o důvěrné údaje osobního charakteru. Samotní šéfové jsou podle sdělení svých sekretářek neustále zaneprázdněni a více se nelze dozvědět ani od dozorčí rady. „Mně by sice výši platů říci museli, ale já jsem se na to nikdy neptal a ani k tomu nevidím důvod,“ říká její…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
