Z Goebbelsovy centrály
Petr Holub si v článku Jednička z nenávisti (Respekt č. 16/2000) zadal jako téma xenofobii a do svého zadání vlamuje jak kat Mydlář historická fakta. Svědčí o tom už podtext doprovodné fotografie „Je možné svést všechno na něj. Ale jakou to má cenu? (Neville Chamberlain přiváží Angličanům mír.)“. Třeba jsem nerozeznal sarkasmus. Prvá část textu vyvolává ale oprávněný dojem, že je nutno brát ten „mír“ vážně. Každý, kdo je z tohoto světa, však ví, že mnichovský diktát nepřinesl mír ani Angličanům, ani demokratickému světu. Neodlučitelným důsledkem Mnichova je 2. světová válka, která přivedla Anglii na okraj zkázy. Nikoli „diplomatické chyby“ prezidenta Beneše, ale krátkozraká politika appeasementu a sympatie části anglických politiků k hitlerismu byly cestou k imperialistickým výbojům. Cestou, jež začala obsazením demilitarizovaného Porýní v roce 1936. Jaké jsou prameny autorova tvrzení? Cituje knihu Zbyňka Zemana o Edvardu Benešovi, bohužel ale takovým způsobem, že čtenář může jen hádat, kde citáty končí a kde mluví sám za sebe. To platí též o tvrzení, že československá (částečná) mobilizace v květnu 1938 byla provokací vůči Hitlerovi. To je naivní náhled na události té doby. Ve skutečnosti se jednalo o přiměřenou reakci na přesuny wehrmachtu podél našich hranic a na verbální výhrůžky nacistických pohlavárů. Jestliže si tím měl dr. Beneš vysloužit pověst "válečného…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
