Válka po válce. Tak hodnotí němečtí rodáci ze severočeských měst Žatec a Postoloprty události, k nimž došlo koncem května a na počátku června 1945. Český svaz bojovníků za svobodu v Lounech označil celý případ, od kterého nás letos dělí 55 let, za „politováníhodný masakr“.
Před zraky otců
Co se vlastně několik týdnů po konci války na Žatecku a Postoloprtsku dělo? První zatýkání proběhlo v Postoloprtech 26. května. Místní Němci byli internováni v bývalých městských kasárnách. Podle svědků museli odevzdat klíče od bytů a šli do lágru. Noví majitelé bytů párali matrace a hledali zlato. Při řádění revolučních gard se otrávila nejedna německá rodina. Asi 180 německých mužů pak zmizelo a dodnes jsou nezvěstní. Podle seznamu, který sestavili postoloprtští vyhnanci po válce, přežili ze zadržených zřejmě jen dva: Egon Putz uprchl z popraviště a Erich Guth padl těžce raněn do masového hrobu, ale přišel k vědomí a zachránil se. Začátkem června získala msta opravdu masový charakter - na náměstí v Žatci se sešlo podle některých odhadů na 1500, podle jiných až 5000 mužů. Během internace byli Němci biti, mučeni a postupně popravováni. Zvláště krutá byla poprava pěti chlapců od dvanácti do čtrnácti let, kteří chtěli utéct a opatřit si jídlo. Ještě v Postoloprtech byli odhaleni a předvedeni před velitele tábora. Ten je nechal vysvlečené bít holemi a biči. Vojáci je pak čtrnácti salvami před zraky otců zastřelili. Za datum další hromadné popravy udávají německé…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
