K horším stránkám současného světa musíme řadit úpadek rétoriky. O tom, že je to pravdivá teze, nás bohužel přesvědčuje článek Jakuba Hučína, absolventa papežské lateránské univerzity v Římě (Respekt č. 15/2000). Jeho argumentace jsou dokladem tvrzení, že existuje jediná věc horší než lež - polopravda. Těmi se totiž text Žádný dům ze skla jen hemží.
Božská demokracie
Teze Jakuba Hučína číslo jedna zní, že Svatý otec by se měl přestat věnovat tomu, že střeží poklady víry a podává svědectví věrnosti Kristu, a pustit se do omlouvání. Přikládá dokonce seznam těch, kterým se má omluvy dostat. Autor článku má tucet teorií na vysvětlenou, proč Jan Pavel II. řekl to, co řekl. Takové myšlenkové pochody mají kořeny v základním nepochopení, které spočívá ve vnímání Svatého otce jako dalšího politika, který od rána do večera zvažuje zájmy, sympatie, slova. Mluvčí takového pojetí nechtějí v papežském působení vidět rozměr modlitby (jejíž součástí je zpytování svědomí), teologické reflexe. Nechtějí papežovi uvěřit v obavách, že by museli přehodnotit svůj vlastní hodnotový systém. Jaký je to systém? O tom mluví druhá zásadní teze článku - je jím totalizace demokracie. Demokracie se stala na našem kontinentě dominantním politickým systémem a ať v ní shledáváme jakékoli chyby, většina z nás by byla s to opakovat po Winstonu Churchillovi, že je systémem nejhorším, pokud nepočítáme všechny ostatní.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
