Pět dní po aprílu oznámila americká firma Celera Genomics velkou věc: na základní jednotky rozčlenila nositele lidské genetické informace, kyselinu deoxyribonukleovou. Do konce roku je prý zase poskládá zpátky tak, aby znala správné pořadí zhruba sto tisíc genů, z nichž sestává lidský organismus. Vědci z Celery nahlédli do genomu, který je obsažen v buňkách lidského těla, a vědí, z jakých základních prvků (proteinů) se skládá. Teď chtějí zjistit, co který protein ovlivňuje. Do toho přišla další zpráva: na illinoiské univerzitě v Chicagu objevili gen, který se podílí na vzniku rakoviny a způsobuje stárnutí. Jmenuje se p21 a umí zastavit buněčné dělení. Až se bude přesně vědět, jak se činnost p21 „zapíná“ či „vypíná“, bude možné brzdit (zastavit?) stárnutí nebo bujení zhoubných buněk. Takže máme vyhráno. Od výzkumu k praxi sice vede dlouhá cesta, třeba osm, deset let, ale naděje je obrovská. Vždyť čeho se lidé bojí víc než rakoviny a stárnutí? Co chtějí oddálit víc než smrt? Asi nejde o podvod. Na výzkum genů jdou velké peníze, genetika úzce souvisí s klonováním, tedy s výrobou jednotlivých orgánů zvířat i lidí, dokonce s výrobou jejich věrných kopií. Dnes už není nemožné na těle myšky vypěstovat lidské ucho. Budoucnost se začíná rýsovat: za pár let si budeme moci na počítači vyjet svůj genom. Dozvíme se, kdy dostaneme cukrovku či rakovinu. Zprávu o genech budeme předkládat při nástupu do zaměstnání, při podpisu životní pojistky či před cestou k oltáři. Genomy významných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
