Před padesáti lety, v polovině dubna, zahájili komunisti likvidaci řeholních řádů. Většina z devíti set zdejších klášterů byla zrušena a ze zbytku se staly koncentrační tábory pro patnáct tisíc řeholníků a řeholnic. V rozsudcích padaly doživotní tresty vězení za „nepřátelskou činnost“. Měsíc po únorovém puči zakázala KSČ činnost katlické tělovýchovné organizace Orel, ne všichni ze sta tisíc členů však byli ochotni se s příkazem smířit. Proto v prosinci 1948 uačali komunisti se zavíráním orelských funkcionářů. Většina z nich byla vyslýchána ve vyšetřovací vazbě StB v Uherském Hradišti. Metody tamních vyšetřovatelů byly tak brutální, že se jimi po půlstoletí začal zabývat soud. Tři roky trvající proces dosud nenašel spravedlnost pro někdejší oběti rudého teroru.
Zpráva doktora Horňanského
KSČ zakázala Orel měsíc po svém únorovém puči. Ne všichni ze sto tisíce členů této tělocvičné organizace byli ochotni se s příkazem smířit. Vzpurní orlové dokonce na konci srpna zorganizovali svou tradiční pouť na svatý Hostýn. Pomsta přišla půl roku nato: dva dny před Vánoci 1948 začalo hromadné zatýkání vedoucích činitelů Orla a lidové strany. Řada z nich putovala do vyšetřovací vazby StB v Uherském Hradišti. Jejich mučení tamními vyšetřovateli vyšlo najevo už v březnu 1949. Na základě několika stížností vězňů poslal předseda státního soudu v Brně Jaroslav Horňanský do tamní věznice soudce Jaromíra Floriána a policejního lékaře Miloše Vlčka. Polovina z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
