Sčítání lidu ve Spojených státech bylo od svého zavedení koncem 18. století zdrojem mnoha akademických a politických diskusí a sporů. Politická bitva, která předcházela letošnímu censu (proběhl v sobotu 1. dubna) a skončila až u Nejvyššího soudu USA, však nemá v americké historii obdoby. Snahy Clintonovy vlády prosadit pro census levnější a přesnější moderní statistické metody ztroskotaly. A přestože vláda nakonec utratí na letošní sčítání lidu rekordní 4 miliardy dolarů a musela povolat na 500 tisíc dobrovolníků (největší mírová mobilizace v dějinách USA), nikdo si není jist, nakolik budou výsledky letošního censu akurátní. Má něco takového vůbec smysl? Asi nemá. Amerika však výsledky censu potřebuje. Jsou totiž rozhodující nejenom pro zjištění současného stavu populace, ale i pro rozdělení 435 křesel Kongresu rovnoměrně mezi státy unie. Údaje censu jsou také použity pro distribuci federální finanční pomoci jednotlivým státům (pro období 2000–2010 bude činit přibližně 185 miliard dolarů). Demokraté i republikáni se na důležitosti výsledků censu shodnou. Peklo nastane, když se zeptáte, jak k těmto výsledkům dojít.
Jde o peníze…
Jádro sváru je v americké ústavě. V době svého vzniku v roce 1787 byla tato ústava bezpochyby revolučním textem nastupující demokracie. Dnes je ale přes 200 let stará a ne vždy odráží měnící se potřeby společnosti žijící na přelomu tisíciletí. Census ostatně není jediným bodem ústavy, který vyvolává diskuse a spory. Za…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
