Před deseti dny padla Rada České televize. Spojenými silami ji odvolali především poslanci mocenského paktu ODS - ČSSD. Poprvé v historii veřejnoprávních médií v českých zemích tak byla smetena instituce, přes kterou drží občané kontrolu nad „svou“ televizí. Taková událost pochopitelně vyvolává otázku: Co bude dál?
Tak nám to zakažte
Není to tak dávno, co si britský ministr vnitra intenzivně telefonoval s ředitelem BBC. Nelíbila se mu připravovaná televizní reportáž, v níž měli své názory prezentovat i teroristé z IRA. „Jistě víte, pane, že máme zákony proti terorismu,“ varoval ministr šéfa prestižního média. „Jistě víte, pane, že podle zákona máte právo nám reportáž zakázat. Tak to udělejte,“ reagoval šéf BBC. A tím celá věc skončila: moc sklapla před svobodou slova podpatky. Co je na tom zajímavého z českého pohledu? BBC, vzor veřejnoprávní stanice pro zbytek světa, je po právní stránce na moci dokonce ještě „závislejší“ než Česká televize. Členy Rady guvernérů, která na BBC dohlíží, jmenuje na pět let de facto vláda. V praxi ovšem platí široký konsenzus: vysílání BBC se nesmí dostat pod politický tlak, a guvernéry se tak stávají všeobecně vážené osobnosti s dlouholetými zásluhami. Devět členů naší Rady ČT volí na pět let sněmovna. Tento model také po řadu let úspěšně fungoval, zejména v porovnání s okolními postkomunistickými zeměmi, kde jsou boje o nadvládu nad veřejnoprávními masmédii na denním pořádku dodnes - a to nejen v Bělorusku, ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
