Západočeské Rokycany znají svého nepřítele: pomlouvá jejich město po celém světě, tahá po soudech vážené měšťany a ještě rozbíjí práci slušných lidí jinde - třeba v takovém Ústí by mohli vyprávět. Domluva s ním je nemožná, takže by bylo nejlepší ho aspoň načas zavřít. Radní v čele se starostou Oldřichem Kožíškem se proto obrátili na policii a předali jí případ velkého spiknutí mezinárodních romských centrál, domácích kazisvětů a internetových Birtských listů. Za nitky toho všeho tahá Ondřej Giňa (49). Muž, který loni na podzim nejprve rozebral zeď v Matiční a podruhé, když už ji město postavilo za dohledu policie, u ní víc než týden ve dne v noci protestoval u ohně s několika přáteli. Během pár dní koncem minulého roku se tak pro bílou většinu stal nejvýraznějším představitelem tuzemské romské komunity.
Z chatrče na Kavky
Giňova dnešní pozice je vlastně jen logickým vyústěním pozoruhodného příběhu jeho rodiny. Ta připomíná urychlenou romskou verzi „černého amerického snu“: trvalo to generace, než černí Američané prošli cestu od otrokářských plantáží nejprve do továren a nakonec i v čím dál častějších případech až na samou špičku společenské hierarchie. Muzikant Andrej Giňa přivedl po válce svou rodinu ze slovenské osady Tolčemes u Prešova do českých Rokycan. Tady se mu v jednapadesátém roce narodil syn Ondřej: vyučený zedník dvacet let pracoval jako valcíř v železárnách, přitom vystudoval střední školu a postupně se stal mezi rokycanskými Romy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
