Na programu současné schůze mají poslanci i ústavní změnu vyvolanou naším vstupem do NATO. Coby vláda spojenecké země musí mít kabinet pravomoc vyslat naše vojenské jednotky na akci do zahraničí a také schválit pobyt spojeneckých armád zde. V závěsu za ještě neschváleným návrhem se přitom už tlačí jiná změna ústavy požadovaná spojenci. Vojáci se dohodli se svými evropskými kolegy v Alianci, že vzdušný prostor členů Aliance mohou chránit letadla sil NATO. A to není jediný zlom, týkající se naší obrany a suverenity.
Patnáct minut a dost
Bezpečnostní rada státu projednala na svém posledním zasedání před čtrnácti dny návrh centrály NATO, aby vzdušný prostor každého člena Aliance střežily společné síly spojenců. Návrh musí ještě schválit vláda a parlament a bude se muset změnit ústava - ta zatím bojový zásah cizích vojsk na našem území nepřipouští. Co ale vzájemná letecká pomoc vlastně obnáší? Budou na českém nebi pravidelně hlídkovat německé nebo třeba italské letouny? Zbavujeme se tím naší suverenity? Na tuto otázku existuje několik odpovědí, které se od sebe vzájemně liší. „Jakým způsobem bude ochrana prováděna, vám nemohu říct, je to tajné,“ říká tiskový mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. Sdílnější je šéf výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas. „Nejde o pravidelnou ochranu. Uvedu příklad. Když naruší běloruský bombardér polský vzdušný prostor a bude pokračovat v cestě na naše území, mohou ho Poláci sestřelit třeba i nad Moravou.“ Poslanec…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
