Před šesti lety si polovina rodin z Nové Bělé u Ostravy nechala předělat topení na elektřinu s pocitem, že udělaly terno. Spokojenost ale vládla jen chvíli. Dnes titíž lidé vzhlížejí se stejnou nadějí k dalšímu projektu, který se v Bělé chystá pro letošní rok, k plynofikaci. A nelze se jim divit. Přímotopové lákadlo, které mezi lety 1993–96 neváhala podporovat vláda přímými dotacemi, po několika letech vyšumělo. „Podle hrubých odhadů by nás topení plynem přišlo ročně o dvanáct tisíc levněji, a bude zřejmě ještě hůř,“ říká majitelka dvoupodlažní vily v Bělé Zdeňka Zmeškalová. Za instalaci elektrického kotle sice před pěti lety utratila dvacet tisíc a přeměna na plyn ji vyjde na dalších padesát, přesto prý plánuje s elektřinou skoncovat.
Zapomeňte na přímotopy
Na zkušenosti lidí, jako je paní Zmeškalová, sází rakouský člen vládní komise pro posouzení dostavby Temelína Manfred Heindler. Právě o ně totiž opírá svůj návrh, aby místo dostavby sporné jaderné elektrárny zaplatila vláda likvidaci elektrického topení. „Tím by se ušetřilo tolik proudu, že by se tady příštích patnáct let nemusely stavět další elektrárny,“ tvrdí autor plánu na přímotopové škrty, Heindlerův konzultant a zplnomocněnec vlády Horního Rakouska pro otázky Temelína Radko Pavlovec.Nutno říci, že jeho úsporný recept není v Česku novinkou. Přímotopy jsou mezi tuzemskými ekology považovány za zhoubu od chvíle, kdy je zde jako „levný a k přírodě šetrný způsob vytápění“ začala propagovat…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
