Minulá neděle opět ukázala, jaký význam mohou mít volby na regionální úrovni. Spolková země Hesensko nepatří v Německu k největším. Jenže poté, co v ní rudo-zelená koalice přišla o moc ve prospěch konzervativců a liberálů, bonnská vláda couvla od své snahy o zavedení dvojího občanství (viz minulý Respekt). Proč to? Spolkovou radu, horní komoru německého parlamentu, totiž tvoří zástupci jednotlivých spolkových zemí a po hesenských volbách v ní bonnská vládní koalice přišla o absolutní většinu.
Nezaměstnanost…
Hesensko patří tradičně k hospodářsky nejsilnějším německým regionům. Loni zaznamenalo druhý největší růst v celé SRN (2,8 %). Nelze ovšem opominout fakt, že za to vděčí hlavně dynamicky se rozvíjející oblasti u Frankfurtu nad Mohanem. Severní část země se naopak potýká se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností, způsobenou zánikem některých specifických odvětví, která vždy vázala vysoké procento zaměstnanců, například někdejších uhelných nebo solných dolů. Další pracovní příležitosti zanikly v sektoru jaderného průmyslu. Z toho vinila před volbami dosavadní křesťanskodemokratická opozice hlavně Zelené, kteří podle názoru CDU svou „dogmatickou politikou“ způsobili přesun řádově 2000 pracovních míst v této branži do sousedních spolkových zemí, jako je Bavorsko či Dolní Sasko.První analýzy ukázaly, že otázka nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních příležitostí byla hlavním motivem při rozhodování voličů. Na dalším místě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
