Utajená minulost občanské společnosti
Mluvíme o demokracii, ale být občany se nám nedaří. Z naší paměti vymazal komunistický režim skutečnost, že jsme to kdy uměli. Že v době historicky nepříliš dávné se nám už jednou podařilo vybudovat fungující občanskou společnost. Z té šťastné první republiky nám v paměti zůstalo jen jméno prezidenta T. G. Masaryka. Ani historiky však, zdá se, nezajímá, jak se mohlo podařit, že na troskách monarchie vznikla v neuvěřitelně krátkém čase svobodná republika, světem uznávaná jako vzorová demokracie střední Evropy. Co pomohlo pouhým poddaným rakouské říše stát se sebevědomými občany nového vlastního státu. Máme tradici, mohli bychom si z ní brát zkušenosti - kdybychom o ní věděli: aspoň to, že podmínkou stabilní demokracie je rozvinutý střední stav s občanským uvědoměním. Socialismus všech tváří vždy viděl svého nepřítele v občanské společnosti. Proto musela být z našeho vědomí vymazána první republika a její pravicové strany. Především Republikánská strana čs. venkova jako její hlavní nosný pilíř.Letos budeme jistě okázale slavit desetiletí obnovy demokracie v naší zemi. Ani jediného z pravicových politiků však nenapadlo vzpomenout, že 6. ledna uplynulo sto let od založení hnutí, které první začalo klást základy k občanské emancipaci, za Rakouska pod názvem Agrární a po osvobození Republikánská strana čs. venkova. Článek Kdo má půdu, je svobodný (Respekt…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
