Život a dílo malíře a ilustrátora Luďka Marolda se staly těžko luštitelným mýtem, záhadou, a to zcela paradoxně k tomu, jak jsou průhledné a jak průhledné se jeví. Sto let uplynulo od umělcovy smrti a sto let existuje v myslích a srdcích umělcovo dílo jako pouhé heslo Maroldovo panoráma. Dílo, jímž se chtěl umělec žijící (a slavný) v cizině rehabilitovat v očích české veřejnosti a podat důkaz, že dokáže mnohem víc než pouhé ilustrace pro módní žurnály? To právě nevíme. Víme, že přátele od návštěvy svého „panoramatu“ odrazoval, že dílo nepokládal za dokonalé. Ale víme rovněž, že autor této obří malířské instalace je totožný s pařížským kreslířem, jenž proslul rychlostí téměř zázračnou. Na panoramatu znázorňujícím Bitvu u Lipan začal pracovat roku 1897 a roku 1898 byl s prací hotov. Opět tedy rychlost, neobyčejná pohotovost, kterou ovšem usnadňovalo epické téma, mýtus české historie a moralita: Hle, co s národem udělá nesvornost!
Žurnalista kresby
Devatenácté století, které bylo pro Čechy stoletím národní emancipace, věkem vlastenectví zvlášť vypjatého, má tedy v Maroldově Bitvě u Lipan důstojnou tečku. Ale také dílo tohoto umělce jako by cele patřilo devatenáctému století, tomu antimodernistickému světu, který impresionistické novinky nechce brát vážně a dlouho nechce rozumět ani secesi. S tímto světem Marold sympatizoval. Předčasná smrt umělce, který zemřel v Praze 1. prosince 1898 v 33 letech, v „Kristově věku“, byla pochopitelně chápána jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
