Slovensko-maďarské vztahy patří k nejnapjatějším ve střední Evropě. Minulý týden proto setkání premiérů Dzurindy a Orbána v maďarském Sopronu za asistence rakouského kancléře Klimy zákonitě upoutalo pozornost. Navíc se očekávalo, že nová budapešťská vládní garnitura odhalí karty: jakou strategii bude sledovat vůči sousedům, jejichž území je hojně osídleno maďarskou menšinou.
Trojúhelník, most a podpora
Poslední schůzka šéfů vlád Rakouska, Slovenska a Maďarska je pokračováním iniciativy Vídně ještě z roku 1995. U kolébky stála snaha zabránit dalšímu zhoršování vztahů mezi Budapeští a Bratislavou. Prostředkem k dosažení tohoto cíle mělo být zachování vzájemné komunikace, a to cestou každoročních summitů za přítomnosti „přátelsky neutrální“ třetí strany (Rakouska). Bohužel, tyto plány shořely jako sláma. Schůzka v rakouském Rustu (1995) se ještě nesla v duchu nadějí vyvolaných čerstvě podepsanou pařížskou „Smlouvou o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci mezi Slovenskou republikou a Maďarskou republikou“. O rok později následoval summit na Slovensku. Ten už probíhal - slovy maďarské tiskové agentury MTI - „v napjaté atmosféře“. Pozdější schůzky se již odehrávaly výlučně ve znamení sporů o čas a místo konání a na ten loňský už vůbec nedošlo. Z tohoto pohledu působilo v pořadí čtvrté rakousko-slovensko-maďarské setkání na nejvyšší úrovni jako nejproduktivnější. Za prvé bylo v Sopronu dohodnuto, že v trojúhelníku mezi městy Vídeň -…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 27 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
