Za rok budou v Rumunsku parlamentní a prezidentské volby a podle průzkumů je současná vládní koalice i prezident Emil Constantinescu jasně prohrají. Prohrají je přesto i proto, že neuskutečnili skoro nic z bolestných společenských a hlavně ekonomických reforem, které slibovali po svém nástupu k moci na podzim 1996. Vláda a prezident však stále doufají, že by se jejich země mohla brzy stát členem EU a NATO. To vše stojí v pozadí vládní krize, která v polovině prosince otřásla Rumunskem.
Pod dohledem EU
Počátkem listopadu obdržel rumunský premiér Radu Vasile dopis Güntera Verheugena, komisaře zodpovědného za rozšiřování EU. Podle bukurešťských hodnocení jde o nevídaný zásah zvenčí do správy suverénní země, podle nacionální opozice o diktát. „Když to mírně přeženeme, Verheugenův dopis v podstatě obsahoval rumunský rozpočet na příští rok,“ míní politolog Gábor Vincze. Dopis se dopodrobna rozepisuje o krocích, které má bukurešťská vláda učinit a které jsou podmínkou toho, aby EU začala s Rumunskem vážně jednat. Verheugen Vasilemu vytýká, že hluboké a komplexní ekonomické reformy ještě ani nezačaly, neprobíhá restrukturalizace výroby, nezavírají se léta ztrátové podniky. Dopis předem odmítá případné odvolávání na blížící se volby konstatováním, že EU jedná se zeměmi, a ne s vládami. Unie též požadovala zřízení společné pracovní skupiny, jež by měla vypracovat a v praxi prosazovat konkrétní programy rozvoje rumunské ekonomiky. V týmu mají být vedle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
