Španělský premiér Aznar si na říjnovém summitu EU v Tampere vyslechl varování lídrů „patnáctky“ ohledně regulace přísunu imigrantů na území členských států. Šlo hlavně o aplikaci tzv. Schengenu, tedy úmluvy, jež liberalizuje pohyb osob mezi jejími signatáři, ale staví těžko překonatelné bariéry mezi Unii a ostatní svět. Problém spočívá v tom, že Španělsko je dnes cílovou zemí uprchlíků, především ze subsaharské Afriky, Latinské Ameriky (Ekvádoru, Kolumbie, Dominikánské republiky), ale v poslední době i z jižní a jihovýchodní Asie. Po návratu z Finska lidovec Aznar nastolil otázku nového imigračního zákona (Ley de extranjería) jako politické téma číslo jedna. Zákon bude zřejmě dotažen do konce, ale situace stále přibývajících imigrantů se hned tak nezlepší.
Do země blahobytu
Hnáni hladem či utrpením válečných konfliktů hledají lidé z nejrůznějších koutů světa útočiště v evropských zemích včetně Španělska. Legální cesty volí jen menšina, ostatní přijíždějí schováni v lodích, autokarech či návěsech kamionů, přičemž zaplatí mafiím tučné částky. Imigranti z Latinské Ameriky přistanou letadlem přímo v Madridu, kam cesty uprchlíků ve valné většině nakonec směřují. Čekají hodiny na kontrolu cestovních dokladů, na ověření, zda jsou zaneseni v „evropské databázi“ a zda disponují dostatečnou finanční částkou, která činí 5000 peset (asi 1000 Kč) na den. Dále musí předložit doklad o rezervaci hotelu nebo oficiální zvací dopis španělské strany. Nakonec ještě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 25 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
