Nietzschovi bylo necelých třicet šest let, když vstoupil poprvé do Čech. Stalo se tak počátkem července roku 1880, „po nejnepříjemnější pouti“ z Benátek, odkud byl vyhnán teplem, přes Kraňsko, Korutany a Tyroly, kde mu vše připadalo nesnesitelné, až dorazil do „jakéhosi nouzového přístavu“ v českých Mariánských Lázních. Neubytoval se přímo v lázeňském městě, ale skromněji na okraji, v části nazývané Staré Miramonte, v „Ermitáži“ (tedy „Poustevně“) ležící o samotě v lesích. Proč se vydal z Benátek až do západních Čech, není zcela jasné. Byl snad vyčerpán marným hledáním, „nepříjemnou cestou“, na níž mu připadal „svět hor“ bezvýznamný a pitomý, a Mariánské Lázně se mu nabízely rozsáhlými lesními partiemi s množstvím cest? Nebo to byl duch Goethův, velkého Nietzschova „předka“, který ho sem přivábil? Ať tak či onak, Nietzsche, předčasně penzionovaný, uvolněný pro své onemocnění z učebních úvazků na univerzitě v Basileji, hledá krajiny jemu vyhovující, „pokrevně spřízněné“: v létě lesní cesty, aby mohl na vycházkách trvajících osm i více hodin překonávat bolesti hlavy a další trýzně a na cestách skicovat do zápisníků myšlenky, které později jemu oddaný Petr Gast (vlastním jménem Heinrich Köselitz) přepisuje, v zimě pak krajiny přímořské - Janov, Nizzu…Když Nietzsche přijel do Mariánských Lázní, trpěl mučivými bolestmi hlavy, žaludku a očí, záchvaty a stavy ochrnutí, myslí „na náhlou smrt v křeči“. Vzpomíná na smrt svého otce: "Můj otec zemřel v šestatřiceti… V témže…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
