Také v Argentině právě končí jedna epocha. Po deseti letech uvolní svůj post jedna z nejvýraznějších osobností současné latinskoamerické politické scény, Carlos Saúl Menem. Jaká byla jeho dekáda u moci?
Paradigma nové globální ekonomiky
Menem nastoupil do funkce roku 1989 jako druhý demokraticky zvolený prezident Argentiny po pádu nechvalně známé vojenské junty (1976–83). Zemi přebíral v pohnutém stavu. Sociální neklid tehdy pramenil nejen z potřeby Argentiny vyrovnat se s vlastní špinavou minulostí, kterou Menem, sám během diktatury krátce vězněný, „vyřešil“ hned v roce 1990 udělením milosti všem zúčastněným. Celá země byla ekonomicky na dně. Inflace dosahovala závratných 5000 %. Menem dokázal během dvou prezidentských mandátů situaci vyřešit s překvapivým politickým pragmatismem, který Argentině vynesl přezdívku paradigmatu nové globální ekonomiky. Nouzový plán pevné konvertibility argentinského pesa a amerického dolaru v poměru 1:1 a zákaz tisku nových bankovek bez krytí centrální bankou proslavil svou účinností Menema a jeho ekonomického poradce Dominga Cavalla po celém světě. Vlna privatizací v Argentině se časově kryla s tou naší, ale nevyhnula se ani telekomunikacím, leteckým společnostem, poštovním službám, letištím atd. Probíhala s vervou, srovnatelnou snad jen s elánem, s nímž se v Argentině pár desítek let předtím zestátňovalo. Dlouhé období nevraživosti vůči USA vystřídala za Menema úzká spolupráce nejen v oblasti ekonomiky, ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
